Léčba nedostatku hořčíku: Strategie pro diagnostiku a léčbu

Hořčík (Mg) je minerál, který hraje zásadní roli jako kofaktor v přibližně 300–600 biochemických reakcích, které jsou odpovědné za regulaci široké škály základních buněčných a fyziologických procesů (např. buněčný cyklus, regulace kanálů, apoptóza, stabilita membrán a nukleových kyselin, kofaktor stovek životně důležitých enzymů a stresových reakcí) [1, 2].

Denní potřeba příjmu hořčíku se liší podle věku, pohlaví a momentálního zdravotního stavu jedince. U dospělých se obecně přijímaná denní potřeba hořčíku pohybuje kolem 300–400 mg. Hlavními skupinami potravin, které přispívají k příjmu hořčíku , jsou obiloviny a obilné výrobky, mléko a mléčné výrobky, káva, kakao, čaj a nálevy [3, 4]. Tabulka 1 uvádí doporučený denní příjem hořčíku vyjádřený jako adekvátní příjem (AI) pro kojence a pro ostatní věkové skupiny [4].

Tab. 1. Shrnutí dostatečného příjmu hořčíku (Mg); převzato z EFSA NDA Panel (2015) [4].

Nedostatek hořčíku (Mg) může vést k neuromuskulárním a kardiovaskulárním poruchám (CVD) a může působit jako rizikový faktor pro osteoporózu a zhoršit sekreci inzulínu, což může vést k inzulínové rezistenci a diabetu 2. typu. Řada epidemiologických studií prokázala inverzní korelaci mezi normální hladinou hořčíku (Mg) v séru a kardiovaskulárními rizikovými faktory, jako je arteriální hypertenze, diabetes 2. typu a metabolický syndrom. Hořčík (Mg) nabízí různé kardioprotektivní výhody, včetně antihypertenzních, antiarytmických, protizánětlivých a protidestičkových vlastností [3]. Nízké hladiny iontů hořčíku (Mg) v krvi (hypomagnezémie) mohou interferovat se syntézou a sekrecí parathormonu, což vede k hypokalcémii.

Existuje celá řada příčin a možných zdravotních následků spojených s nedostatkem hořčíku (Obr. 1). Mírná hypomagnezémie je obvykle asymptomatická, ale závažný nedostatek hořčíku (Mg) se může projevit jako přetrvávající astenie, únava, porucha koncentrace, zvýšená náchylnost k infekcím, psychický stres, třes a brnění rukou, cukání očních víček a rtů, psychomotorická agitovanost, úzkost a bušení srdce nebo tetanické záchvaty [3].

Negativní důsledky stresu a hypomagnezémie se navzájem posilují v pomyslném „začarovaném kruhu“; jinými slovy, duševní stres může vést ke zvýšeným ztrátám hořčíku a nedostatku minerálů. Nedostatek hořčíku by naopak mohl zhoršit následky psychického stresu (únava a nespavost, závratě, bolesti hlavy, bušení srdce, svalové křeče, cukání víček, tiky a zvýšená náchylnost k infekcím). Suplementace hořčíku snižuje stres, úzkost a kortizol v séru a zvyšuje hladiny hořčíku v séru a erytrocytech [5].

Příznaky nedostatku hořčíku se navíc mohou projevit i při normálních hladinách hořčíku v těle v důsledku patologického přenosu hořčíku do kostí, což může ovlivnit celkovou rovnováhu organismu [3]. Diagnostika nedostatku hořčíku na základě samotných symptomů je náročná, jelikož tyto symptomy nejsou specifické povahy. Kromě toho je v krvi přítomno pouze 1 % hořčíku a existuje řada rizikových faktorů, které mohou přispět k rozvoji nedostatku hořčíku. Běžný postup stanovení hladiny hořčíku v krvi má omezenou diagnostickou hodnotu, jelikož nekoreluje s jeho obsahem v tkáni [3].

Nedostatek hořčíku je běžný u rostoucích dětí, těhotných/kojících žen, lidí v chronickém stresu nebo u jedinců provozujících profesionální sport. Lékař by měl vyhodnotit příznaky nedostatku hořčíku u pacienta a v případě potřeby zajistit adekvátní suplementaci [3, 5]. 

Náprava a prevence nedostatku hořčíku obvykle spočívá v perorální suplementaci hořčíkovými přípravky. Na trhu existuje celá řada produktů, které obsahují různé sloučeniny hořčíku. Stojí za zmínku, že mezi hojnými hořčíkovými přípravky na farmaceutickém trhu jsou dostupné schválené hořčíkové přípravky s důkladnou chemickou, farmakologickou a klinickou dokumentací. (Obr. 2) [3]. Klíčovým faktorem při určování jejich účinnosti je typ použité soli, který ovlivňuje absorpci iontů hořčíku. Anorganické soli, jako jsou oxidy a chloridy, vykazují výrazně nižší míru absorpce (přibližně 10–16 %) než běžně používané organické soli, jako jsou citrát, glukonát, laktát a aspartát, které mohou zvyšovat absorpci hořčíku. Výběr přípravku závisí také na stavu gastrointestinálního traktu; organické soli (citrát, laktát a aspartát) připomínající sloučeniny hořčíku v každodenních potravinách jsou doporučeny za předpokladu správné funkce žaludku a střev. U pacientů s překyselením a gastritidou je lépe tolerován oxid hořečnatý, ovšem s nízkou biologickou dostupností. Chlorid hořečnatý se doporučuje pro pacienty s hypochlorhydrií, jelikož jeho dodatečným účinkem je dodávání chloridových iontů. V případě peptických vředů se doporučuje enterosolventní léková forma hořčíku; omezením je však biologická dostupnost. Pro optimální vstřebávání se doporučuje užívat hořčíkové přípravky s jídlem a velkým množstvím vody [4]. 

Vzhledem k tomu, že příznaky nedostatku hořčíku nejsou specifické a existuje více rizikových faktorů, které mohou přispět k rozvoji nedostatku tohoto minerálu, může být diagnostika nedostatku hořčíku náročným procesem. Za účelem vzdělávání zdravotníků a lékařů o přesné diagnostice nedostatku hořčíku a doporučení vhodné léčby byl jako cenný nástroj vyvinut algoritmus [3], který:

• Obsahuje seznamy běžných rizikových faktorů pro nedostatek hořčíku, jako jsou onemocnění, léky a fyziologické stavy;
• Specifikuje volbu léčby nedostatku hořčíku, dávkování a časový rámec léčby;
• Usnadňuje a urychluje doporučení ze strany lékařů týkající se hořčíkových přípravků na základě léčivých postupů založených na datech.

Algoritmus pro použití pro použití hořčíkových přípravků v rámci praxe lékařů je uveden na Obr. 3. Vhodnost pacienta pro léčbu nedostatku hořčíku se určuje na základě patofyziologických úvah. Algoritmus nevyžaduje testování hladin hořčíku v krvi a zdůrazňuje potřebu systematického a chronického používání hořčíkových přípravků. Léčba nebo prevence nedostatku hořčíku zahrnuje perorální suplementaci schválenými léčivými přípravky [3]. 

Hořčík (Mg) je makroelement nezbytný pro normální fungování organismu. Hraje zásadní roli při udržování celkového lidského zdraví. Nedostatečný příjem hořčíku v potravě může přímo přispívat k rozvoji řady civilizačních chorob, jako jsou chronická žilní onemocnění (CVD), diabetes typu 2, rakovina, deprese a další metabolické poruchy. Pro účinnou léčbu a prevenci je nezbytné mít k dispozici nástroje pro sledování hladiny hořčíku. Nedávná publikace navrhla nástroj, který lze snadno začlenit do praxe lékařů a zdravotnických pracovníků za účelem podpory diagnózy a usnadnění určení nejlepšího postupu pro zvládnutí léčby nedostatku hořčíku u jejich pacientů.

_{Poděkování: Poděkování autorů patří Paule Fontanillové, PhD. za kritické zhodnocení vědeckého obsahu tohoto rukopisu a Avinash Bardie, PhD. ze společnosti Sanofi za poskytnutí lékařských znalostí a redakční podporu.}

_{Střet zájmů: K. Wielgus K, M. Dan a T. Tavares jsou zaměstnanci společnosti Sanofi.}

_{Poskytnutí informací: Publikace financovaná společností Sanofi.}