Autoři současných pokynů Německé respirační společnosti (German Respiratory Society) oceňují hodnotu rady poskytnuté v lékárně ohledně samoléčby akutního kašle [1]. Důraz je kladen na léky, u nichž existují jasné důkazy.
Autoři současných pokynů Německé respirační společnosti (German Respiratory Society) oceňují hodnotu rady poskytnuté v lékárně ohledně samoléčby akutního kašle [1]. Důraz je kladen na léky, u nichž existují jasné důkazy.
Pokyny k respirační medicíně, které se objevily v dubnu 2019, popisují léčbu dospělých pacientů s akutním kašlem spojeným s nachlazením jako oblast samoléčby. Nejčastější příčinou kašle je nachlazení, tj. akutní, spontánně ustupující, obecně virové onemocnění postihující horní a/nebo dolní dýchací cesty. Kašel je považován za akutní, pokud příznaky přetrvávají až dva týdny. Kašel je vždy charakterizován jako subakutní, pokud trvá dva až osm týdnů. Tato doba (dva až osm týdnů) neznamená, že se kašel stal chronickým, ale že infekce ustupuje jen pomalu. Pokud v odpovědích na dotazy lékárníka nejsou uvedeny žádné alarmující signály, jako je krev ve sputu, dušnost v klidu, chrapot nebo horečka ≥ 38,5 °C, lze provést pokus o léčbu příznaků v kontextu samoléčby. Pacienti s výše uvedenými varovnými příznaky, silní kuřáci, pacienti s akutním srdečním selháním, s podezřením na pneumonii nebo tuberkulózu nebo pacienti s viditelnou cyanózou by měli okamžitě navštívit lékaře.
Pokud kašel trval déle než 8 týdnů a diskuse s pacientem nenaznačuje skrytou respirační infekci, může být přítomen chronický kašel. Existuje mnoho různých příčin, které musí lékař objasnit a diagnostikovat.
Až dosud byla u samoléčby důležitá otázka, zda byl akutní kašel produktivní (tj. produkuje sputum) nebo se jednalo o suchý, dráždivý kašel. Zdá se však, že tento přístup je nyní již zastaralý. Pro pacienty je obtížné oba druhy rozlišit a léčba je primárně zaměřena na zmírnění nejobtížnějších symptomů. Autoři pokynů zdůrazňují, že obraz příznaků kašle při akutním nachlazení vyvolává v podstatě neuronální hypersenzitivita reflexu kašle. Tato přecitlivělost vzniká v důsledku zánětlivých procesů a neuromodulace postižené sliznice.
Podle pokynů je pro zmírnění a zkrácení doby kašle užitečné symptomatické léčení v rámci samoléčby pomocí protusik (expektorancií) a/nebo antitusik založených na důkazech. Propagace expektorancií uvolňuje receptory kašle, a tím snižuje nucení ke kašli. Zdá se, že protizánětlivý účinek popsaný u ambroxolu má pozitivní účinek na hypersenzitivitu reflexu kašle. Pro zlepšení nočního spánku lze expektorancia podávaná přes den kombinovat s prostředkem na tlumení nočního kašle. Pokud převažuje neproduktivní, dráždivý kašel, mohou být látky potlačující kašel podávány i během dne.
Obr.: Podíl pacientů odpovídajících na léčbu ambroxolem nebo placebem zaznamenaný vyšetřujícím lékařem během návštěvy 2 [2].
Neexistují však relevantní studie pro všechny léky těchto terapeutických tříd. To však není případ ambroxolu. Podle pokynů existuje pro tento lék významná placebem kontrolovaná studie [2]. Autoři pokynů odkazují na tuto studii provedenou v souladu se správnou klinickou praxí (GCP), protože poskytuje údaje založené na důkazech o použití ambroxolu při akutním kašli spojeném s nachlazením a popisuje přínosy pro pacienty způsobem, který je vědecky spolehlivý a relevantní pro pacienty.
Po dobu dvou týdnů dostávalo 676 pacientů s akutní bronchitidou konkrétní definované léčivo nebo placebo. Ambroxol byl podáván v dávce 30 mg třikrát denně během prvních tří dnů a poté v dávce 30 mg dvakrát denně, a to až do dne 14. Během kontrolních vyšetřování lékaři zkoumali, zda pacienti reagovali na léčbu nebo ne (podíl pacientů odpovídajících/neodpovídajících na léčbu). Kontrolní návštěvy se uskutečnily na začátku léčby (návštěva 1), po jednom nebo dvou týdnech léčby (návštěvy 2 + 3) a dva týdny po ukončení léčby (návštěva 4).
Výsledky ukázaly, že symptomy ve všech léčebných skupinách se rychle zlepšily, ačkoli zlepšení u pacientů, kterým bylo podáváno placebo, bylo pomalejší a méně úplné. Podíl pacientů odpovídajících na léčbu ambroxolem byla významně vyšší (89,6 %) než u placeba (77,3 %).
Ve svém doporučení pro použití ambroxolu autoři pokynů také odkazují na důkazy založené na zkušenosti [3]. Bylo dotazováno 965 pacientů, kteří si koupili léky obsahující ambroxol (tobolky s prodlouženým uvolňováním, měkké pastilky, dětský sirup, sirup proti kašli) v německé lékárně. Mnoho z nich během samoléčby ambroxolem u akutní bronchitidy uvedlo příznivou subjektivní účinnost na kašel.
Souhrn: Použití ambroxolu u samoléčby akutního a subakutního kašle je součástí pokynů Německé respirační společnosti pro diagnostiku a léčbu dospělých pacientů s kašlem. Autoři pokynů ve svých doporučeních odkazují na studii provedenou v souladu se správnou klinickou praxí (GCP) a na důkazy založené na zkušenosti.
Střet zájmů: T. Mück je zaměstnancem společnosti Sanofi.
Poskytnutí informací: Přípravu lékařského textu a publikaci financuje Sanofi Aventis Deutschland GmbH.